Jsem tedy sám sobě dědečkem.
Tenhle vtípek je ze starších dob, ale neodolal jsem. Já se v tom příbuzenském svazku vždy dokonale ztratím.
Vysoce vážený pane prezidence
Obracím se na Vás s prosbou o zproštění povinné vojenské služby
vzhledem k obtížně rodinné situaci, ve které se nalézám:
Mám 24 let a oženil jsem se s vdovou ve věku 41 let. Má manželka má dceru ve věku 25 let; shodou okolnosti se stalo, že s touto dcerou mé manželky se oženil můj otec, čímž se stal mým zetěm, neboť si vzal mou dceru. V této souvislosti je má dcera zároveň i mou macechou.
Mé manželce a mně se v lednu narodil syn; toto dítě je bratr manželky mého otce, tedy Jeho švagrem. Zároveň, jakožto bratr mé macechy, je i mým strýcem, to znamená, ze můj syn je mým strýcem, Manželka mého otce,tedy má dcera, porodila na velikonoce chlapce, který je zároveň mým bratrem/ neboť je synem mého otce, a zároveň i vnukem, protože je synem dcery mé manželky.
Jsem tudíž bratrem mého vnuka a vzhledem k tomu, že jsem manželem
tchyně otce tohoto dítěte, jsem tedy v postavení otce svého otce a
zároveň i bratrem jeho syna. Jsem tedy sám sobě dědečkem.
Z těchto důvodů Vás, vážený pane prezidente, prosím o zproštění
vojenské služby, neboť, jak známo, zákon nedovoluje povolávat do
armády zároveň dědečka, otce i syna z jedné rodiny.
Věřím, pane prezidente, že projevíte pochopení pro mou situaci.
UF ! Kdo se v tomhle vyzná,tak má o kolečko víc !
pohoda
(michal, 5. 11. 2008 13:59)